Zkouška základního výcviku jezdce – okruh otázek a odpovědí

Některé z otázek, které by se Ti mohly objevit v testu u zkoušek:

1) Jakou zkratku má mezinárodní jezdecká federace?
FEI (Federation Equestre Internationale) –

FEDERATION EQUESTRE INTERNATIONALE,

Avenuej Mom-Repos 24, CH-1000, Lausanne 5, Switzerland.

Telefon: +41 21 310 47 47. www.horsesport.org

2) Kdo organizuje jezdecký sport v České republice?
ČJF (Česká jezdecká federace)

3) Jaké z odvětví jezdectví nepatří pod ČJF?

Dostihy

4) Čím se řídí jednotlivé soutěže všech disciplín jezdeckého sportu?
Pravidly FEI (Všeobecnými, veterinárními, příp. i zvláštními)

5) Čím se řídí jezdec na závodech? 

Pravidly

6) Které zkoušky zahrnuje soutěž všestrannosti?
Drezurní zkouška, terénní zkouška (1. úsek steeplechase, 2. úsek cross-country), skoková zkouška. 

7) Ve kterém roce stáří se mohou koně účastnit poprvé skokových soutěží?
Ve 4 letech.

8) Jak se chová jezdec s koněm při vjezdu na veřejnou komunikaci?
Při vjezdu na silnici dodržuje jezdec pravidla silničního provozu, jede po pravé krajnici, ve tmě a za snížené viditelnosti je řádně označen odrazkou a světlem (baterkou). Potah se smí řídit od 16 let.

9) Jaký může být věk jezdce startujícího v kategorii _mladí jezdci_?
16 – 21 let ( kategorie jsou: děti 12 – 14, junioři 14 – 18, mladí jezdci 16 – 21, na pony 12 – 16 let)

10) Jaký může být věk jezdce startujícího v kategorii _děti_?
12 – 14 let

11) Jaké může být stáří jezdce, pokud startuje za juniory?
14 – 18 let

12) V kolika letech může jezdec provádět zkoušku základního výcviku?
Ve 12 (pro velké koně, u poníků je to od 8let)

13) Jaké skoky musí být na opracovišti při závodech?
Minimálně 1 kolmá a 1 výško-šířková překážka – mohou být max. o 10 cm vyšší, než odpovídá stupeň obtížnosti, kterou bude kůň skákat, musí být postaveny obvyklým způsobem a označeny červenými a bílými praporky.

14) Do jaké výšky mohou být stavěny skoky na opracovišti v poměru k probíhajícímu stupni soutěže?
Překážky na opracovišti mohou být stavěny maximálně o 10 cm vyšší, než je probíhající stupeň soutěže.

15) Na které straně skoků se umísťuje červený a bílý praporek?
Červený praporek se vždy umisťuje na pravé straně skoku ze směru, ve kterém se má skok přejít, bílý praporek se pak dává na levou stranu skoku.

16) Jak jsou dané praporky na oxeru?

Na prvním i na druhém stojanu jsou na pravé straně červené praporky a na levé bílé praporky.

17) Jaké jsou výšky překážek parkuru v jednotlivých klasických stupních obtížnosti?
ZM – 90 cm 
Z – 100 cm
ZL – 110 cm
L – 120 cm
S – 130 cm
ST – 140 cm
T – 150 cm

18) Vyjmenuj základní typy překážek na parkuru.
Překážky se dělí na kolmé = výškové (kolmý skok, stacionáta, branka, plůtek, kolmá zeď, válce) a šířkové (dvojbradlí, oxer, trojbradlí, bulfinč, šikmá zeď, vodní příkop).

19) Jaké znáš zvláštní soutěže v parkurovém skákání?
Soutěž do prvé chyby, bariérové skákání, mini-max, štafetové skákání, minutové skákání, soutěž se stupňovanou obtížností, volba překážek, volba dráhy, zrcadlové skákání atd.

20) Jaký je rozdíl mezi kombinací a distancí překážek na parkuru?
Kombinace jsou překážky postavené za sebou, mezi kterými je vzdálenost 0 cvalový skoků.
Distance jsou překážky postavené za sebou, mezi kterými je vzdálenost 3 a více cvalových skoků.
Pak je ještě něco mezi, tzv. In-out a to jsou překážky postavené za sebou, mezi kterými je vzdálenost 1 – 2 cvalových skoků.

21) Jaké jsou základní vzdálenosti mezi skoky v kombinacích ?
Na 1 cval. skok: asi  7 – 8m

2 cval. skoky: asi 10 – 11m.

3 cval. skoky: asi 14 až 15m

4 cval. skoky: asi 17,5 až 18,5m

5 cval. skoků: asi 21 až 22m

6 cval. skoků: asi 24,5 až 25,5m

22) Jaké jsou vzdálenosti kavalet v kroku a v klusu?
krok = 80 – 100 cm 
klus = 120 – 140 cm 
(ve skutečnosti se musí ještě přihlédnout k velikosti koně, jiná je pro poníka a jiná pro 180 cm vysokého koně)

23) Za jakou dlouhou dobu musí jezdec odstartovat ve skokové soutěži po znamení zvonu?
Do 45 sekund.

24) Jak dlouhý smí být bičík při skokových soutěžích?
Bičík smí být dlouhý maximálně 75 cm.

25) Jak postupujeme při podávání protestu a kdo ho smí podávat?
– Protest smí podat vedoucí družstva nebo osoba odpovědná za koně na závodech.
– Námitky se podávají písemně, musí být podepsány oprávněnou osobou a předány spolu s důkazy a svědectvím předsedovi sboru rozhodčích.
– K tomu je potřeba zaplatit poplatek ve výši 200,-Kč.
– Námitky se podle svého druhu podávají buď 15 – 30 minut před startem nebo do 30 minut po vyhlášení výsledků.

26) Jakým způsobem může být potrestán jezdec za skok proti směru na opracovišti?
Vyloučením ze soutěže nebo peněžitým trestem.

27) Jaké znáš penalizace trestnými body na parkuru podle stupnice A?
První neposlušnost – 4 trestné body

Poboření překážky při skoku – 4 trestné body

Dotyk jedné nebo více nohou vodní hladiny ve vodním příkopu nebo otisk na ohraničující lišty na straně doskoku  – 4 trestné body

První pád koně nebo jezdce nebo obou ve všech soutěžích – vyloučení

Druhá neposlušnost – vyloučení

Překročení přípustného času – vyloučení

Překročení stanoveného času v základním parkuru, v prvním nebo druhém kole a v rozeskakování ne na čas –  1 trestný bod za každou započaté čtyři sekundy

Překročení stanoveného času v rozeskakování na čas – 1 trestný bod za každou započatou sekundu

Změna od 1.4.2007

28) Jak je penalizováno překročení času při hodnocení podle stupnice „A“ v základním parkuru a jak při rozeskakování?
Překročeni přípustného času – vyloučení

Překročeni stanoveného času v základním parkuru, v prvém nebo druhem kole a v rozeskakování ne na čas – 1 trestný bod za každé započaté čtyři sekundy

Překročeni stanoveného času v rozeskakování na čas – 1 trestný bod za každou započatou sekundu

29) Soutěžní dvojice při skokové soutěži šlápla na lištu vodního příkopu, shodila jednu překážku a kůň se jednou zastavil před skokem. Kolika trestných bodů tak dosáhli?

12 bodů

30) Může soutěžní dvojice po pádu překonat opravný skok?

Nesmí

31) Penalizace v terénní zkoušce všestrannosti.
– 1. neposlušnost (vybočení nebo kruh) = 20 tr. b.
– 2. neposlušnost u téže překážky = 40 tr. b.
– 3. neposlušnost u téže překážky = vyloučení
– 4. neposlušností v úseku D – Cross country = vyloučení
– Pád jezdce  =  vyloučení

– Pád koně   = vyloučení
– 2. pád v úseku  B – steeplechase a v úseku D – cross country = vyloučení
– penalizace za čas (překročení optimálního času): klusové úseky = 1 tr. b. za vteřinu; steeplechase = 0,8 tr. b. za vteřinu; cross country = 0,4 tr. b. za vteřinu

– Překročení časového limitu: úseky A, B, C nebo D = vyloučení

32) Co je ve skokové soutěži považováno za cizí pomoc?
Napovídání trasy parkuru, hlasité pobízení koně jinou osobou než jezdcem nebo jakékoliv mávání na koně, aby překonal skok. Úprava postroje a oblečení cizí osobou během závodu.

33) Co není ve skokové soutěži považováno za cizí pomoc?
Např. dovedení koně do parkuru.

34) Co je to martingal a k čemu slouží?
Je to pomocná otěž a zamezuje koni, aby zvedal hlavu a krk příliš vysoko. Zjemňuje jezdcovu ruku. Skládá se z nákrčního řemene a vlastního martingalu.

35) Jaké druhy nánosníků znáš?
Anglický, Hannoverský, Mexický, Kombinovaný 

36) Popiš uzdečku a uzdu.
– Uzdečka se skládá z: nátylník, čelenka, podhrdelník, 2 lícnice, nánosník, udidlo, otěže 
– Uzda se skládá z: uzdečky s anglickým nánosníkem + 2 lícnice k páce, páka, podbradní řetízek, pákové otěže

37) Na národních závodech musí být kůň?

Vždy naužděný

38) Jaké znáš pomocné otěže?

Martingal, thiedemann otěž,průvlečky, vyvazovací otěže, chambon, gongue. 

39) Popiš sedlo a jeho doplňky. 

Přední a zadní rozsocha, posedlí, vrchní (velká) a spodní (malá) bočnice, třmenový zámek, třmenový řemen, třmen s vložkou, kolenní opěrky, řemeny k podbřišníku (zápinky), podbřišník s přezkami (zápřesky), sedlový polštář, kostra sedla, podložka.

 

40) Jak označujeme koně, kteří kopou po ostatních?

Červenou stuhou v ocase.

41) Jaké znáš ochranné pomůcky při výcviku a soutěžích pro koně?
Bandáže, chrániče šlach (kamaše), struhačky, zvony, nákolenní kamaše, čabraky na uši, gelové podložky, gumové kroužky na udidlo, chrániče břicha.

42) Jaké znáš ochranné pomůcky při výcviku pro jezdce?
Různé typy jezdeckých přileb podle specializace výcviku, chránič brady, jezdecké boty, rukavice, ochranná vyztužená vesta.

43) Popiš správnou výstroj jezdce při tréninku.
Jezdecká helma, vysoké jezdecké boty nebo nízké boty a chapsy, triko s dlouhým rukávem, jezdecké kalhoty.

44) Jakou ústroj musí mít jezdec v parkurovém skákání?
Jezdeckou helmu s tříbodovým uchycením, bílou košili, bílou vázanku, červené(muži) nebo tmavě modré či černé (ženy)jezdecké sako, bílé jezdecké kalhoty, vysoké jezdecké boty, bílé rukavice. 

45) Jakou ústroj musí mít jezdec v drezurních soutěžích?
– Pro nižší (Z): Jezdeckou helmu, bílou košili, bílou vázanku, červené(muži) nebo tmavě modré či černé (ženy) jezdecké sako, bílé jezdecké kalhoty, vysoké jezdecké boty, bílé rukavice. 
– Od stupně L: Cylindr, černý nebo tmavomodrý frak, bílé (nebo dámy krémové) jezdecké kalhoty, bílá košile, bílá vázanka, bílé rukavice, černé jezdecké boty, ostruhy.

46) Jakou ústroj musí mít jezdec při prohlídce parkuru?
Klasické korektní jezdecké oblečení.

47) Kdy musí děti a junioři nosit tříbodovou ochrannou helmu?

Při každém nasednutí na koně.

48) Vysvětli pojem chod a ruch koně.
– Chody rozeznáváme podle nohosledu koně – krok, klus, cval. Odlišují se od sebe rozličným časovým sledem, taktem a rychlostí pohybu 
– Ruch je rychlost a tempo střídání končetin koně v určitém chodu,  je dán délkou projeté dráhy v určitém čase v tom kterém chodu. To znamená, že kůň umí pracovat v rámci jednotlivých chodů tj. klusu nebo cvalu v sebraném (shromážděný), pracovním, středním, prodlouženém ruchu, nebo v sebraném, středním a volném kroku. Při zvyšování (zrychlování) ruchu se má zvyšovat prostornost chodu, ne kadence.

49) Jaké znáte základní chody koně?
Krok, klus, cval

50) Popiš nohosled koně v kroku, klusu a cvalu.
Krok (4 doby): LZ, LP, PZ, PP
Klus (2 doby): LZ + PP, PZ + LP 
Cval (3 doby): LZ, LP + PZ, PP

51) Co je to mimochod?
Je to zvláštní chod koně, kdy jde v klusu současně PP s PZ a potom zase současně LP s LZ.

52) Co je to křižování ve cvalu?

Když kůň naskočí do cvalu na jinou nohu na předních a na jinou na zadních.  (Nesprávný způsob cvalu, kdy kůň např. cválá vpředu vlevo a vzadu vpravo nebo naopak.)

53) Kolik úderů kopyt slyšíme při couvání?

2 údery

54) Co je to akce?

Je to způsob a výška zvedání končetin (akce nízká, akce vysoká…)

55) Jaké chyby se nejčastěji vyskytují při vedení koně na kruhu a v obloucích?
Přílišné zkracování vnitřní otěže, křížení otěží nad kohoutkem koně, nahýbání těla do středu .

56) Co je to velký kruh a jaký má průměr?
Velký kruh je kruh o průměru 20 m nebo o šířce jízdárny. Dělá se kdekoliv, kde se vejde. Jezdí se tak dlouho, dokud není veleno jinak.

57) Jaký průměr má „malý kruh“?
6 -10 metrů

58) Jak daleko od rohu drezurního obdélníku jsou umístěna písmena pro cvik „změnit směr“?
6 metrů.

59) Jaké jsou rozměry drezurního obdélníku?
Do „L“ 20 x 40, vyšší soutěže 20 x 60

60) Jak se vyhýbají jezdci při ježdění jednotlivě na jízdárně a na opracovišti?
Jezdci se míjejí po levé ruce a rychlejší chod je na stěně jízdárny.

61) Jak se provádí cvik „obloukem změnit směr“?
Cvik se provádí v druhé polovině dlouhé stěny. Koně vedeme na oblouku o průměru 8 – 10 metrů a vrátíme se s ním šikmo zpět na stěnu.

62) Jaký je poloměr oblouku při projíždění rohu jízdárny?
V kroku je to čtvrtkruh o poloměru cca 3 m, v klusu a ve cvalu je to čtvrtkruh o poloměru 6 m a více (záleží na rychlosti chodu).


63) Kde je na drezurním obdélníku umístěno písmeno „A“?

Písmeno „A“ je umístěno uprostřed krátké stěny (v místě vjezdu do obdélníku).

64) Kterými písmeny se řídí jezdec při cviku „změnit směr“?
Jezdec se řídí písmeny „FXH“ nebo „KXM“. Cvik se může provádět i v obráceném pořadí (HXF nebo MXK).

65) Kterými písmeny se řídí jezdec při cviku „půl jízdárny“?
Jezdec se řídí písmeny „BXE“. Cvik se může provádět i v obráceném pořadí (EXB).

66) Kterými písmeny se řídí jezdec při cviku „ze středu“?
Jezdec se řídí písmeny „ADLXIGC“. Cvik se může provádět i v obráceném pořadí (CGIXLDA).

67) Popiš vodění a předvádění koně.
Koně vede pouze 1 člověk. Jde po jeho levé straně vedle předních nohou. Vodítko drží oběma rukama pro případ, že by byl kůň neklidnější. Pokud vede koně na uzdečce bez pomocných otěží, má vždy přehozené otěže přes hlavu koně, takže pravou rukou drží otěže u huby koně a levou rukou jejich konec. Kůň se může vodit na ohlávce, uzdečce nebo na štajgru. Pokud je kůň nasedlaný, musí být vždy vytažené třmeny nahoru.

Při předvádění na zkouškách, závodech a výstavách kůň nesmí mít ochranné pomůcky a je veden vždy na uzdečce.

68) Jakou funkci má vnější otěž při vedení koně?
Vnější otěž je při ohýbání koně přiložena ke krku a navádí ho směrem dovnitř. Je vedoucí, vede koně po kruhu.

69) Popiš správný sed jezdce.
Jezdec sedí v nejhlubším místě sedla, má nastavenou správnou délku třmenů, kolena jsou přiložena k sedlu – pevný stisk stehen a kolen, holeně jsou přiloženy na podbřišníku nebo mírně za ním, pata je prošlápnutá, špička je u koně. Jezdec sedí zpříma s vypnutým hrudníkem a pružným křížem, ramena tlačí dozadu, ruka je klidná a citlivá na koňskou hubu. Otěže procházejí mezi malíčkem a prsteníkem do ruky a vycházejí mezi ukazováčkem a palcem – palec směřuje vzhůru. Ruce jsou u sebe, lokty přiloženy k tělu. Držení hlavy je vzpřímené – pohled směřuje dopředu (nikoliv dolu). Ramenní kloub, kyčelní kloub a pata tvoří jednu přímku.

70) Co znamená „přilnutí“?

Ruka je citlivá na hubu koně.

71) Vyjmenuj pomůcky, kterými jezdec působí na koně.
Jsou to holeně, sed (váha), otěže a hlas. 

72) Jak provedeme přechod do zastavení?
Koně zasedneme, zároveň stiskneme holeně mírně posuneme směrem dozadu a dolů a lehce přitáhneme otěže.

73) Jak se chová jezdec s koněm při vjezdu na veřejnou komunikaci?
Při vjezdu na silnici dodržuje jezdec pravidla silničního provozu, jede po pravé krajnici, ve tmě a za snížené viditelnosti je řádně označen odrazkou a světlem (baterkou). Potah se smí řídit od 16 let

74) Vyjmenuj několik zásad bezpečnosti práce při ošetřování koní ve stáji.
Při příchodu do jezdeckého areálu je povinností každého se nahlásit odpovědné osobě a respektovat jeho pokyny. Je nutné dodržovat bezpečnostní a jiné podmínky stáje. Ve stáji se neběhá, nekřičí a nekouří. Do boxu ke koni smí maximálně 2 lidé, při vstupu je potřeba koně nejdříve oslovit, a přistupovat k němu zleva. Při ošetřování (místování, čištění aj.) musí být kůň uvázán.

75) Jaké doklady potřebuje jezdec pro start na závodech?
Licenci jezdce, licenci koně, zdravotní průkaz koně nebo veterinární osvědčení, kde budou potvrzena sérologická vyšetření a řádná očkování a 3denní osvědčení na přepravu koně (opět potvrzené veterinářem).

76) Kdo odpovídá za bezpečnost jezdců při tréninkové hodině?
Trenér, cvičitel nebo vedoucí stáje (oddílu). 

77) Popiš koně.
Hlava: čelo, temeno,týl, ušní krajina, spánková krajina, nadočnicová jamka, očnicová krajina, podočnicová krajina, nos, krajina nozder, ústní krajina,brada, líce, žuchva, příušní krajina, zátýlí, hrtanová krajina, skráň, kštice.
Krk a trup: šíje, hříva, hrdelní brázda, hrdlo, prsa, kohoutek, hřbet, žebra, hruď, podžebří, mečová krajina, bedra, hladová jamka, slabiny, pupeční krajina, šourek (u klisny vemeno), kříž, hrbol kosti kyčelní, záď, ocas. 
Přední nohy: lopatka, ramenní kloub, rameno, loket, předloktí, zápětí, záprstí (přední holeň), spěnka, korunka, kopyto.
Zadní nohy: hrbol kosti stehenní, stehno, předkolení, hlezno, nárt (zadní holeň), spěnka, korunka, kopyto.

78) Kde najdeš korunku a bérce?

Na noze koně.

79) Jaké znáš základní barvy koně?
Ryzák, hnědák, vraník, bělouš, plavák, izabela, albín, strakáč

80) Ryzák nikdy nemá ocas a hřívu?

Černé barvy

81) Co jsou vrozené znaky u koní?
Je to odlišnost zbarvení a srsti od základního zbarvení na některých částech těla. Př. na hlavě – hvězda, lucerna, nosní pruh; na nohách – podkolenka, bílá spěnka a korunka atd.

82) Co jsou získané znaky u koní?
Jsou to znaky, které nemá kůň od narození, ale které získal během života. Vznikají náhodně, například bílé skvrnky po zranění, nebo lidským přičiněním, například výžehy pro upřesnění identity.

83) Jaká je tělesná teplota dospělého koně?
37,5 C – 38,2 C

84) Jaký je počet zubů u dospělého koně?
Hřebci – 40, klisny – 36, valaši podle věku kastrování

85) Vyjmenuj nejběžnější onemocnění koní.
Podlom, hniloba kopyt, koňská chřipka, alergie, vnitřní paraziti, plísňové onemocnění kůže, kolika, schvácení kopyt, zánět šlach.

86) Úrazy koní a jejich ošetření.
Zášlap – vznikne, když koni šlápne jiný kůň do zadní spěnky.

Nášlap (proniknutí cizího tělesa do kopyta): vyčistit, přiložit tlakový obvaz 
Tržná rána: ošetření je podle její velikosti – někdy stačí vydesinfikovat, jindy se musí sešít.

Otlaky a zduření: chladit, jakmile se ztratí potírat mastí

Krvácení: zastavit krvácení (studená voda), vyčistit, přiložit tlakový obvaz

87) Nemoci koní a jejich léčení.

nauč se z knih základní nemoci, např.

Kolika, Zchvácení kopyt, Černá zástava moče, Zánět horních cest dýchacích, Hniloba kopyt, Chřipka, Tetanus.

88) Koni padne do oka kousek slámy, jak to budeme řešit?

Pokusíme se oko vypláchnout borovou vodou.

(Jelikož ta se ale už nevyrábí, použijeme léčiva na výplach oka – např. Ophtal oční voda)

89) Jaké znáš nemoci koní přenosné na člověka ?

Například: tetanus, svrab, vozhřivka, vzteklina.

90) Kůň je malátný, potí se, lehá si a zase vstává. Co mu asi je?

Projev příznaků odpovídá na podezření z koliky.

91) Co děláme s koněm při trávicí kolice?

Zavoláme veterinárního lékaře a dokud nepřijede, vodíme koně a pokud se potí víchujeme.

92) Jaká jsou doporučená očkování pro jezdce?
Proti tetanu.

93) Zlozvyky koní.
Klkání, skřípání zuby, kopání, okusování předmětů, hrabání, tkalcování (hodinaření), vzpínání – přečti si o tom v knihách.

94) Co to je tkalcování?

Zlozvyk, kdy kůň přešlapuje z jedné strany na druhou. Říká se mu také někdy hodinaření.

95) Ošetřování koní před výcvikem a po výcviku.
– Před výcvikem vymístujeme box a dáme koni čistou podestýlku, poté koně vyčistíme, nasedláme a nauzdíme a jdeme jezdit. 
– Po návratu z výcviku koně odsedláme a oduzdíme, vyčistíme ho (i sedlo a uzdečku) a podle denní doby nakrmíme. 

96) Základní krmivo pro koně.
Krmiva pro koně se dělí na  rostlinné, živočišné, minerální, jadrné, objemné a je to například:

Objemná – Seno, zelená píce (luční tráva), sláma.

Jadrná – oves, ječný šrot, kukuřice, otruby, sladový květ.

Minerální – liz, krmná sůl.

Živočišné – sušené mléko, vejce.

97) Napájení koní.
Ideální je napáječka, díky níž má kůň přístup k libovolnému množství čerstvé vody. Pokud tato dispozice není, musí dostávat kůň vodu v kbelíku – ten se ovšem musí denně vymývat a dolévat do něj nová čistá nezávadná voda. Ustájený kůň spotřebuje denně průměrně 40l vody. Optimální teplota je 10 stupňů C. 

98) Kolik spotřebuje dospělý kůň vody na den?
20 – 40 l. ( ale vypije i 60 litrů – záleží na stáří, velikosti, zátěži, počasí) 

99) Podkování, druhy podkov a ošetřování kopyt.
– Kopyta musíme každý den pečlivě čistit kopytním háčkem od nečistot – je třeba hlavně hlídat, aby nezůstalo např. bláto v střelkových rýhách. Také není od věci v dobách, kdy je sucho, mazat kopyta speciálním tukem (postačí ale i obyčejné sádlo), aby nebyla moc přesušená. 
– Při čistění kopyt je také důležité kontrolovat stav podkov. S tím souvisí podkování – to by se mělo provádět jednou za 6 – 8 týdnů. Je to závislé na stavu a růstu kopyta a na povrchu, po kterém koně chodí. Při kování se vždy nejprve kopyto řádně upraví (vystrouhá a orašpluje), následně se na něj pak pečlivě a pevně přitluče podkova, která by měla perfektně sednout. Někdo ková „za tepla“ (tzn. že kovář zkouší koni podkovu vyndanou rovnou z výhně a podle potřeby může tu podkovu ještě přizpůsobit), někdo ková „za studena“ (tzn. že kovář má již připravenou přesnou podkovu pro určitého koně, která mu padne).
– Druhy podkov: např. pantoflice, zámkové, ozubové a  šroubové aj.

100)  Úloha komisaře při jezdeckých závodech.
– Komisaři mají přístup na opracoviště, do stájí, na cvičný prostor a do všech dalších prostor, které ovládá organizační výbor.
– Komisař na opracovišti má za úkol včas zakročit, aby se zabránilo špatnému zacházení s koňmi, aby se zabránilo přestupkům proti obecným zásadám chování, slušnosti a přijatým normám sportovní etiky.

101) Kdo provádí kontrolu koní před drezurní zkouškou?

Sbor rozhodčích a veterinář 
– Na mezinárodních závodech musí být prováděna veterinární kontrola koní a kondiční prohlídka koní před závody.
– Musí být určen komisař pro kontrolu sedlání a uzdění každého koně bezprostředně po opuštění obdélníku. 
– Jakákoliv nesprávnost způsobí okamžité vyloučení. 
– Kontrola musí být prováděna s největší opatrností, protože někteří koně jsou velmi nedůtkliví a citliví.

102) Kdo povoluje jezdci při teplém počasí sundání saka?

Rozhodčí.

103) Co rozumíte pod pojmem barování koně?
Jedná se o nedovolený a zakázaný způsob úpravy překážek nebo tlučení koně do nohou při skoku za účelem vyššího zvednutí končetin koně nebo vyššího či delšího skoku koně.

104) Jaké jsou zásady první pomoci pro jezdce – všeobecně?
Při pádu jezdce z koně je nutné nejdříve zjistit, zda byl pád lehký a jezdec může pokračovat v jízdě, nebo zda je potřeba přivolat lékařskou pomoc. 
– V případě závažného pádu můžeme do příchodu odborné pomoci udělat toto: při vyraženém dechu – silný poklep na záda, při zapadnutí jazyka – navrácení do správné polohy, při zranění končetin – fixace, při poranění páteře – v žádném případě nehýbat! 
– Je-li jezdec pouze lehce odřen, měli bychom mu ránu vydesinfikovat. 
Jde-li o závažné zranění je nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc!!!

105) Jaká je první pomoc po úrazu při bezvědomí jezdce a při zlomeninách?
Zkontrolovat dech a puls. Resuscitace: zaklonit zraněnému hlavu, vyčistit dýchací trubice, vytáhnout jazyk, 2 vdechy na 15 stlačení hrudníku. Případně se snažit zraněného jinak probrat a poskytnout mu teplo a klid. Při zlomeninách končetin je třeba fixace (= znehybnění zlomené části např. dlahou nebo alespoň rovným klackem). Pokud si zraněný stěžuje na bolest zad, NEMANIPULOVAT S NÍM, může mít zraněnou páteř. Při zranění jezdce je vždy nejdůležitější zavolat okamžitě záchrannou pomoc.