Výživa koní: Od řízků po ovocné výlisky

Výživa koní: Od řízků po ovocné výlisky

Jak zjistit, zda krmivo bude pro vaše koně přínosem nebo zda je naprosto nevhodné, jste se dozvěděli v úvodním příspěvku o průmyslových jadrných krmivech. Zopakujme si dále, že zajímat nás musí obsah stravitelných dusíkatých látek a množství stravitelné energie. repnepelety

Pro jednoduché srovnání vám u jadrných krmiv může posloužit porovnání živin nakupovaného krmiva se živinami ovsa (uvedené v tabulce). Pokud má krmivo méně energie než oves, nelze ho považovat za nosič energie.
V dnešním příspěvku uvedu základní informace o cukrovarských řízcích, řepné melase, sójovém extrahovaném šrotu, rostlinných olejích a ovocných výliscích.

Tabulka - pro přiblížení klikněte na obrázekTabulka – průmyslová krmiva

Cukrovarské řízky
Vznikají po vylouhování cukru ze sladkých řízků v difuzérech. Množství se pohybuje mezi 70 – 90 % z hmotnosti bulev. Kilogram původní hmoty obsahuje v průměru 80 g sušiny, 4 g sacharidů a další látky, poměr vápník/fosfor je pro koně velmi příznivý.

Řízky se lisují na sušinu 14 – 18 % nebo se suší na sušinu 88 %. V sušené formě jsou pro výživu koní nejvhodnější.
Řízky mají vyšší obsah energie, způsobený optimálním obsahem cukrů, a co je důležité, mají vysoký obsah snadněji využitelné vlákniny, která je velmi dobře využitelná již v tenkém střevu a rychle a účelně využita ve slepém střevu.
Je zde však jedno velké nebezpečí. Sušené a granulované cukrovarské řízky mají značnou schopnost vázat vodu, a proto je nikdy nezkrmujte suché, ale vždy je namočte minimálně na půl hodiny do vody v množství 1 díl řízků na 4 díly vody! Bez tohoto postupu by se mohlo stát, že kůň granuli řízků jen rychle rozkousne a polkne a již v trávicí trubici špatně rozkousaná granule nasaje vlhkost, nabobtná a tím trávicí trubici ucpe. Většinou je potom nutný zásah veterináře.

Pokud jsou cukrovarské řízky obsaženy v doplňkových směsích, bývají jemně šrotovány a nepředstavují při příjmu krmiva žádné nebezpečí.
A aby nebylo varování málo, přidám ještě jedno. Při čištění výrobních provozů cukrovarů se používá formaldehyd. V posledních letech se již v mnoha případech stalo, že byl zvýšený obsah formaldehydu zjištěn i v cukrovarských řízcích. Pokud bychom krmili řízky s formaldehydem, mohla by tato chemická látka způsobit hromadné úmrtí bakterií v tlustém a slepém střevě s následkem tvorby toxinů a nebezpečím vzniku koliky.
Do krmné dávky koní je možné zařadit max. 0,5 kg cukrovarských řízků denně.

Řepná melasa
V našich podmínkách je nejčastěji používána řepná melasa. Není srovnatelná s melasou třtinovou, která se používá v USA a často i v západní Evropě. Proto vždy dávejte pozor, o jaké melase se hovoří.
Jedná se o hustý sirup, který vzniká při oddělování (odstřeďování) poslední (zadinové) cukroviny (= směs cukerných krystalů a sirupu), ze které již nelze krystalizací v provozních podmínkách získat cukr. V melase odcházejí z provozu všechny necukry z řepy a rozpustné látky, které byly při výrobním procesu přidány nebo vznikly rozkladem. Vyprodukované množství činí v průměru 5 % z hmotnosti bulev.
Složení melasy kolísá v závislosti na jakosti cukrovky a technologickém postupu výroby. V průměru obsahuje 770 g/kg sušiny, 500 g/kg cukrů a 75 g/kg stravitelných NL pro koně. Hodnota pH se pohybuje v rozmezí 7 – 7,5.
Z minerálních látek je nejvíce zastoupen draslík (až 50 g/kg), významný je i obsah stopových prvků. Právě s velmi vysokým obsahem draslíku je potřeba při sestavování krmné dávky počítat! Dalším důležitým faktem je to, že se prodávají různé formy naředěné melasy pod různými obchodními názvy, takže orientační údaje uvedené v tabulce nebudou vždy souhlasit s tím, co si skutečně kupujete.
U melasy je výhodou, že koním chutná, a že tedy jejím použitím lze koně přimět k vyššímu příjmu krmiva, které by jinak přijímal velmi pomalu. Ale to není vždy správné.

repnepeletyŘepné pelety

Protože jak jsme již dříve rozebírali, čím rychleji kůň žere a čím nekvalitněji kouše, tím méně potravu rozmělní a prosliní. Takto nedokonale rozmělněná potrava následně nemůže být v trávicím traktu dobře využita. V nejhorším případě se může stát, že velké dávky špatně rozkousané potravy s vysokým podílem melasy mohou způsobit značné trávicí problémy ve slepém a tlustém střevě. Cukry a škroby, které měly být z velké části stráveny v tenkém střevě, způsobí větší produkci kyseliny mléčné v zadní části trávicího traktu a následný úhyn bakterií, které měly za úkol trávit vlákninu. Vzniká tak nebezpečí vzniku kolik.

Klíčové informace

  • Melasa není výrazně energetické krmivo a může nám sloužit pouze jako zchutňovadlo.
  • Z toho důvodu nemohou být  tzv. melasovaná krmiva nikdy zaměňována s energetickými krmivy(stačí porovnat obsahu energie v melase a ovsu), ačkoli koním chutnají.
  • Také tato skutečnost svádí některé výrobce k použití méně kvalitních, tedy levných surovin (bývají to nejčastěji otruby), protože chuť melasy to „spraví“.
  • Do krmné dávky je možné bez problémů zařadit 0,2 – 0,4 kg melasy na koně a den.

Extrahované šroty
Vznikají po extrakci semen nebo předlisované olejnaté suroviny a následném drcení a mletí vytvořených pokrutin. Pro výživu koní má větší význam pouze sójový extrahovaný šrot. Vzhledem k vysokému obsahu bílkovin je velmi dobře využitelný ve výživě mladých koní (maximálně do 3 let věku) a dále u vysokobřezích a kojících klisen. V jiných kategoriích nemá jeho použití žádný význam, pouze bychom zvyšovali koncentraci bílkovin v krmné dávce.
V této souvislosti se musím zmínit o sójových bobech, i když by patřily spíše do předchozí kapitoly o statkových jadrných krmivech. V posledních třech letech se u nás výrazně rozšířilo pěstování sóji. Syrové boby nejsou pro výživu koní vhodné. Extrudované sójové boby nejsou ideálním krmivem pro koně, a to ani pro výše zmiňované kategorie. Extruze a extrakce nejsou totožné způsoby zpracování krmiva a nelze je zaměňovat!
Doporučené množství sójového extrahovaného šrotu pro vysokobřezí nebo kojící klisny a pro mladé koně do věku 3 let (dva roky pro
Anglické plnokrevníky, tři roky pro teplokrevná plemena) je 0,05 – 0,15 kg na koně a den.

Rostlinné oleje
Vznikají při lisování olejnin. Můžeme se setkat s olejem sójovým, řepkovým, slunečnicovým, ale i s dalšími. Pro výživu koní je možné použít jak potravinářský rafinovaný olej nakoupený v obchodě, tak i surový olej po vylisování.
Vzhledem k tomu, že jmenované druhy olejů jsou u nás běžně k dispozici, můžeme jako dodavatele energie použít kterýkoli olej podle dostupnosti. Vzhledem k největší stabilitě (způsobené mimo jiné vyšším obsahem vitaminu E) a energetické hodnotě je mírným favoritem sójový olej.
Doporučené množství je 0,1 – 0,3 litru na koně a den.

Ovocné výlisky
Jsou cenným vedlejším produktem, který vzniká při lisování ovoce na ovocné šťávy. Obsahují přibližně 240 g sušiny, 13 g/kg stravitelných NL pro koně, 14 g/kg tuku a 70 g/kg vlákniny. Pocházejí-li výlisky z nepřezrálých jablek, obsahují cenný nerozpustný protopektin.
Větší část výlisků se suší a zpracovává na technický pektin pro potravinářský průmysl a jejich cena je vysoká. Pro výživu koní se proto používají jen zbytky po sušení, které mají podstatně vyšší obsah vlákniny – až 140 g/kg. V těchto sušených zbytcích mají velký podíl slupky. Využitelnost takového krmiva v trávicím traktu je minimální, ale přítomnost zbytkových cukrů je pro koně chuťovým lákadlem.
Pokud se setkáte s krmivy obsahujícími sušené zbytky ovoce, případně zeleniny, měla by vám cena takové směsi napovědět, zda byly použity skutečné ovocné výlisky, nebo jen zbytky ze zbytků.
Doporučené množství nelze stanovit, ale je vhodné používat ovocné výlisky jako pamlsky.

 

text: Ing. Dušan Kořínek, Ph.D.
Specialista na výživu koní je obchodním ředitelem společnosti Schaumann ČR

Ilustrační fotografie: Blanka Satranová