Veterinární příručka 3 – Vyšetření tepu a tělesné teploty

Minule jsme se zmínilo o prvním parametru triasu – o vyšetření dechu. Dnes si řekneme o dalších dvou, řekla bych pro zjištění momentálního stavu koně důležitějších parametrů: tepu a tělesné teplotě.

2. Vyšetření tepu

Vyšetření tepu (neboli pulsu či srdeční frekvenci) je součástí poměrně rozsáhlého vyšetření kardiovaskulárního (oběhového = srdečního a cévního) systému, který přebírá kyslík z plic, krví ho roznáší po těle a dodává z krve do jednotlivých tkání; opačnou cestou vylučuje oxid uhličitý. Tento systém velmi citlivě reaguje na jakékoli fyzické a psychické zatížení organismu, a díky tomu je spolehlivým ukazatelem, že se v těle děje něco patologického.

Co sledujeme:
  • tepovou frekvenci (počet tepů za minutu)
  • pravidelnost tepu

 

Co ještě může udělat veterinář:
  • důkladně poslechnout srdce na případné šelesty
  • proklepáním hrudníku zjistí umístění i velikost srdce, popřípadě konzistenci jeho okolí
  • zjistit kvalitu pulsu (měkkost, výšku, nástup)
  • zjistit náplň důležitých cév
  • vyšetřením sliznic (viz dále) zjistí další údaje o činnosti oběhové soustavy
  • speciálním vyšetřením zjistí sycení krve kyslíkem
  • na EKG zjistí případné nepravidelnosti srdeční činnosti
  • ultrazvukem či Dopplerovým přístrojem zjistí plnění srdce, srdeční činnost, může změřit jednotlivé oddíly srdce, zkontroluje chlopně i hlavní srdeční cévy a jejich náplň a průtok
  • vyšetřením krve zjistí, zda se přenáší dostatek kyslíku, zda je dostatek krvinek a hemoglobinu, zda nedošlo k poškození srdečního svalu apod.

 

Tepová frekvence
(= srdeční frekvence, puls)

Protože tepová frekvence citlivě reaguje na rozrušení koně, měli bychom se chovat klidně a než začneme měřit, počkáme, až si kůň zvykne, že se s ním manipuluje, a uklidní se.

Obr. 1: Různé způsoby zjišťování tepu; vysvětlení v textu.Obr. 1: Různé způsoby zjišťování tepu; vysvětlení v textu.

Existuje několik běžných metod měření tepové frekvence:

  1. Měření pulsu na lícní tepně (arteria transversa faciei). Nezáleží, na které straně puls měříte, rozhodněte se podle toho, co je vám pohodlnější. Tepnu nahmatáte na dolní hraně dolní čelisti, zhruba v přední části masité části – tváře (obr. 2). Nejlépe ji najdete tak, že prsty za velice mírného tlaku přejedete po spodní hraně této části čelisti zepředu dozadu a zpět, na jednom místě ucítíte, jak vám pod prsty přeskočil „tužší provázek“ – to je ona tepna, doprovázená žílou. K ní nyní přiložíte bříška (ne špičky!) aspoň dvou, nejlépe tří prstů (ukazovák, prostředník, prsteník). Čím větší plochou totiž budete tepnu hmatat, tím citlivěji puls ucítíte. Přitlačte na tepnu pouze tolik, abyste v prstech cítili její pulsaci – není třeba tlačit moc. Zkoušejte si to na různých koních, abyste si získali potřebný cit. Jakmile jste nahmatali puls, změřte si nejméně 15 vteřin, nejlépe celou minutu, a počítejte, kolikrát vám to „cvrnklo“ do prstů.
  2. Někteří koně však neradi takto spolupracují, stačí, aby si přežvýkli a vy můžete měřit znovu. Proto existují jiné metody, například přímo hmatání srdečních úderů. Když přiložíte celou dlaň na hrudník koně za levý loket a nebudete příliš tlačit, ucítíte, jak pod žebry tluče srdce. Srdeční hrot naráží do stěny hrudníku a vy to můžete počítat. Opět počítáte, kolik úderů srdečního hrotu „do ruky“ ucítíte za jednu minutu. Tato metoda je vhodnější především u koní rozrušených nebo po zátěži.
  3. Puls lze nahmatat i na prstní tepně, která se nachází na přechodu zadní a střední třetiny holeně těsně nad spěnkovým kloubem nebo v zadní třetině po obou stranách spěnky (obr. 3). Stejně tak můžete hmatat puls na ocasní tepně. Tu najdete na spodní straně ocasu (v místě, kde je ta jemná holá kůže). Uprostřed spodní strany je prohlubeň, tepny jsou po okrajích vpravo a vlevo od ní pod ocasním svalem. Toto hmatání vyžaduje více cviku. Ani jedno místo však není vhodné pro přesné měření tepu.
  4. A pokud nelze nahmatat puls, je třeba sehnat fonendoskop a poslechnout si srdíčko. Při poslechu srdce uslyšíte dva údery (bú – tut). Jeden je systola (srdce vytlačí krev), druhý diastola (srdce krev natáhne). Oba dva tvoří jeden srdeční cyklus. Vy tedy budete počítat tyto dva údery jako jeden. Postavíte se na levou stranu koně, nasadíte si fonendoskop (poklepem na komůrku zkuste, zda slyšíte!) a posloucháte na levé straně hrudníku za loktem koně (obr. 4 ukazuje, kde se zhruba nachází srdce koně). Nebojte se dát si tu práci a najděte místo, kde srdíčko uslyšíte nejlépe. Koník si aspoň zvykne na tuto manipulaci a uklidní se. Jakmile uslyšíte údery, chvilku počkejte na uklidnění koně, je-li třeba, potom můžete počítat – opět nejlépe celou minutu nebo aspoň 30 či 20 sekund (a vynásobit 2 nebo 3).

Obr. 2: Hmatání tepu na lícní tepně. Obr. 2: Hmatání tepu na lícní tepně.

Změny tepové frekvence

Tepová frekvence poukazuje na stav srdce a cévní soustavy koně, ale (společně s dechovou frekvencí) i na míru zásobení těla kyslíkem. Je také ovlivněna mnoha vnitřními a vnějšími faktory, například zdravotním stavem nejen srdce a cév, ale i dýchacího, trávicího (koliky!), nervového systému, látkové přeměny, a stejně jako u dechové frekvence i ji ovlivňuje teplota a složení vzduchu i psychický stav koně. Velmi důležitou informaci nám podává v oblasti tréninku a výkonnosti koně. Změny v tepové frekvenci jsou především velice důležitým indikátorem pro posouzení závažnosti a hodnocení průběhu kolik.

Obr. 3: Dvě místa hmatání prstní tepny z vnitřní strany hrudní končetiny. Obr. 3: Dvě místa hmatání prstní tepny z vnitřní strany hrudní končetiny.

Ke zvýšení tepové frekvence dochází při:

  • strachu, psychickém vzrušení
  • a po fyzické práci
  • naplnění břicha
  • kolikách (křečová – většinou do 60 pulsů/min, plynatost 50-90, zácpa – většinou do 60, zauzlení střev – na počátku 50-90, později stoupne na 70-120, přidružený zánět střeva nebo pobřišnice – 40-100, apod.)
  • bolesti (sem patří například i bolest kopyt při schvácení nebo bolest zad a zádě při černém močení nebo jeho mírnější formě!)
  • horečce nebo jiném zvýšení teploty těla, ale i vzduchu, při přehřátí
  • některých onemocněních dýchacího systému, srdce, cév, trávicího systému, krve (chudokrevnost)
  • některých otravách
  • nedostatku kyslíku ve vzduchu
  • jinak nekvalitním vzduchu
  • špatné kondici koně, příliš náročné práci vzhledem k momentální kondici koně
  • menší plemena koní, mladí koně a malí koně mají normálně neustále vyšší hodnoty tepové frekvence

Obr. 4: Přibližná poloha srdce koně z levé strany.Obr. 4: Přibližná poloha srdce koně z levé strany.

Ke snížení tepové frekvence dochází především:

  • ve spánku, při odpočívání
  • při některých poruchách mozku nebo poruchách látkové přeměny, při bezvědomí
  • žloutenka
  • některé otravy
  • srdeční poruchy (tzv. bloky)
  • trénovaní koně v klidu mívají často normálně nižší hodnoty tepové frekvence, protože mají větší srdce (přizpůsobení se zátěži).
Fyziologické hodnoty tepové frekvence u koní
Dospělý kůň v klidu 28 – 40 tepů/minutu
Hříbata po narození 40 – 80 tepů/minutu
hříbata při prvních pokusech vstát 130 – 150 tepů/minutu
hříbata během prvních dnů (podle aktivity) 70 – 100 tepů/minutu

 

Tepová frekvence při fyzické zátěži různé intenzity klid krok klus cval
Rychlost (m/min) 80-220 180-800 450-1100
Tepová frekvence (tepů/minutu) 30-40 60-90 90-250 110-250

3. Vyšetření tělesné teploty

U koní měříme tělesnou teplotu nejčastěji v řitním otvoru (rektu, odtud odborně rektální teplota). Přitom přistoupíme k zádi koně z boku, nadzvedneme ocas, trochu ho stočíme na stranu, aby nepřekážel, a do řitního otvoru vsuneme konec teploměru. Doporučuje se tento konec natřít vazelínou, olejem či krémem, často však stačí ho namočit do měkčího „koblížku“ na zemi nebo ho zvlhčit slinami. Navlhčený teploměr se snáze zavede do rekta. Nikdy ho však nepokrývejte velkou vrstvou, aby to neovlivnilo naměřenou hodnotu.

Doporučuji používat digitální teploměry pro lidi, mají tenký konec, jsou citlivé, rychlé a zapípají, jakmile přestane teplota stoupat.

Pokud používáte klasický rtuťový teploměr, nezapomeňte ho před zavedením do rekta sklepat. Nikdy nenechávejte teploměr zastrčený v rektu a nepouštějte ho! Kůň ho může do sebe vtáhnout, kdyby se v jeho střevě zlomil, zle a možná nevyléčitelně ho poraní! Teploměr proto během celého měření držte. Máte-li digitální teploměr, vytáhněte ho po zapípání, rtuťovým teploměrem se měří tak dlouho, dokud nepřestane rtuť stoupat (asi 3 minuty). Odečtěte naměřenou hodnotu. Teploměr potom vždy řádně očistěte, než ho uložíte do pouzdra!

Změny tělesné teploty

Tělesná teplota poukazuje na stav a aktivitu látkové přeměny (metabolismu) těla. Protože při metabolismu se vždy vyrábí teplo, čím je metabolismus aktivnější, tím je teplota těla vyšší. Metabolismus je přirozeně aktivnější při práci, v teple, patologicky potom při různých onemocněních.

„Zvýšená teplota“ – ať je sebevíc vysoká, ještě nemusí být „horečkou“! Horečka se totiž kromě zvýšené tělesné teploty vyznačuje i jinými příznaky (například malátnost, pocení, zježení srsti, zarudnutí sliznic, zrychlené dýchání, zpomalená činnost střev, suchý, tuhý trus, třes, nechutenství).

Nejlepší by bylo, kdyby ošetřovatel každý den ve stejnou dobu přeměřil koním teplotu. Tím totiž může zjistit počínají virové infekce (hlavně dýchacího systému, tedy například chřipku). Ty se mnohdy projeví jen mírným zvýšením teploty těla a pokud to nezaznamenáme, kůň může toto onemocnění „přechodit“. Správně by měl takto nemocný kůň být v klidu, po chřipce by až 1 měsíc neměl plně trénovat, aby nedošlo k trvalému poškození jeho dýchacího systému a tak ke snížení výkonnosti, ke vzniku COPD (dušnosti) nebo dokonce by se z „nevinné“ chřipky mohl vyvinout těžký bakteriální zápal plic!

pouhému zvýšení teploty dochází při:

  • tělesné námaze (o 0,1 – 3°C)
  • nervovém vzrušení
  • za horkých dnů (až o 1°C)
  • po příjmu krmiva (až o 1°C)
  • zánětech konečníku nebo zadržení trusu

Horečka se objevuje při:

  • infekčních nemocích (virové infekce vyvolají zvýšení teploty asi jen o 0,5°C, při bakteriálních infekcích může teplota vystoupit i na 40-41°C)
  • při rozpadu tkání v těle (rozsáhlé rány, pohmožděniny, černé močení)
  • při rozsáhlejších zánětech
  • při některých otravách
  • při některých poruchách nervového systému (poruchy termoregulačního centra)

Ke snížení teploty dochází:

  • napití většího množství studené vody (snížení až o 1°C)
  • za silných mrazů
  • při dlouhodobém vyčerpání
  • při poruchách srdce, cév
  • při celkové slabosti (špatná výživa apod.)
  • při některých otravách nebo poruchách nervového systému.
Fyziologická rozmezí tělesné teploty koní
Hříbata 38,5 – 39,3°C
Mladí koně (do 5 let) 37,5 – 38,5°C
Koně nad 5 let 37 – 38°C

Závěrem

Jak je vidět, příčin změny klidových hodnot triasu je mnoho, a je proto na odborníkovi, aby zvolil nejvhodnější způsob, jak vypátrat vlastní problém. Takže – sežeňte hodinky, fonendoskop a teploměr, utíkejte do stáje a nacvičujte, měřte, zapisujte. Pokud všichni, kdo mají co do činění s koňmi, budou schopni tři základní hodnoty triasu změřit a základním způsobem je vyhodnotit, ulehčí veterinářům práci a určitě i svým koním život.