Veterinární příručka 2 – Vyšetření dechu

Pokud se vám zdá, že s vašim koněm není něco v pořádku nebo chcete například po úraze zjistit, zda na tom není celkově špatně, provedete několik jednoduchých rutinních vyšetření. Budete vlastně dělat to, co by udělal i veterinář. A začnete triasem; to je souhrnný název pro vyšetření dechu, tepu a tělesné teploty.

Nejdříve pár rad pro upřesnění

Pro účely zjištění základních životních funkcí budeme koně vyšetřovat tehdy, když stojí co nejvíce v klidu – budeme zjišťovat takzvané klidové hodnoty. Při a po fyzické aktivitě, při nějakém rozrušení, ve spánku či v různých jiných fyziologických situacích se tyto hodnoty odpovídajícím způsobem změní; budou sice stále fyziologické (tedy pro danou situaci „zdravé“), ale ne klidové a mohly by zkreslit situaci. Proto je potřeba především pro měření dechu a tepu, částečně i teploty dodržovat stále stejný postup a koně měřit pokud možno v klidu.

Není snadné vždy s jistotou říci, že naměřená hodnota je ještě fyziologická nebo už patologická, již stokrát jsme slyšeli, že každý kůň je individualita – a to platí i zde. Existují určitáfyziologická rozmezí, tedy rozsah hodnot s dolní a horní hranicí, uvnitř kterých by naměřená hodnota měla ležet. Většina „zdravých“ jedinců opravdu leží v tomto rozmezí. Každé takové rozmezí však musí být blíže specifikováno, aby bylo co nepřesnější. Proto nestačí říct, že „dechová frekvence koně je od 8 do 16 dechů/min“; podle takového výroku nebudeme vědět, jestli je myšlen kůň v klidu, jak je starý, jak je velký… A to, co je pro jednoho jedince známkou naprostého zdraví (např. 60 dechů za minutu u novorozeného hříběte) může být pro jiného katastrofou (dospělý kůň je tom velice špatně při dechové frekvenci i 25 dechů/min). Příroda je mocná a rozmanitá, takže se snadno může stát, že u jednoho koně naměříme jistou hodnotu „ve fyziologickém rozmezí“ a přitom již bude nemocen, u druhého bude hodnota vyšší či nižší, ale bude zdráv. Takových případů je málo, ale je třeba s nimi počítat.

Ale co když právě tento kůň je jeden z menšiny, která má normální hodnoty mimo dané rozmezí? Na to je jedna dobrá rada: dejte si tu práci a udělejte si přehled fyziologických hodnot svých koní. U každého koně – pozor! Zdravého! – naměřte několikrát (různé dny, různá denní doba, roční období) jeho hodnoty v klidu, při zátěži, po ní apod. a zapište vše do sešitu. Sami uvidíte, že se tyto hodnoty budou pohybovat v určitém rozmezí (právě v závislosti na době, ročním období, stavu nakrmení apod.), ale nikdy, pokud bude kůň zdravý, nebude žádná hodnota výrazně jiná (pokud jste při měření neudělali chybu). Máte-li takto „zmapovaného“ svého koně, nebude pro vás problém posoudit naměřenou hodnotu ve chvíli, když se kůň „chová nezdravě“.

1. Vyšetření dechu

To, jak kůň dýchá, mluví o momentálním stavu dýchacího aparátu. Jenže ten je ovlivněn mnoha dalšími faktory. Jeho úkolem je přinášet ze vzduchu do krve kyslík, potřebný pro veškeré životní funkce, a odvádět z krve do vzduchu oxid uhličitý. Jakékoli zvýšené nebo změněné požadavky na přísun kyslíku, ať už fyziologické nebo patologické, proto způsobí změny dýchání, které můžeme na koni pozorovat.

Co sledujeme:
  • dechovou frekvenci (počet nádechů nebo výdechů za minutu)
  • hloubku dýchání (povrchové x hluboké)
  • typ dýchání (převažuje dýchání hrudníkem nebo břichem)
  • případné známky ztíženého dýchání.

Obr. 1: Přibližná poloha plic koně. Obr. 1: Přibližná poloha plic koně.

Co ještě může udělat veterinář:
  • proklepe perkuzním kladívkem hrudník a zjistí velikost a konzistenci plic (obr. 1)
  • poslechne si průdušnici i plíce a vyhodnotí šelesty
  • endoskopem prohlídne dýchací cesty až do plic i vzdušné vaky
  • speciálními kanylami provede výplach průdušnice či části plic a odebere vzorek na cytologické a/nebo mikrobiologické vyšetření
  • provede výtěr nosní dutiny a vzorek sekretu pošle na mikrobiologický rozbor
  • speciálním vyšetřením zjistí sycení krve kyslíkem
  • u hříbat může provést rentgen plic
  • v případě potřeby zopakuje celou řadu výše uvedených vyšetření v takzvaných zátěžových testech
  • v zahraničních klinikách jsou technické možnosti, jak zjistit dechové objemy a ventilační parametry koně v klidu i při různé zátěži, spotřebu kyslíku i výdej oxidu uhličitého dýchacími cestami.

Pro nás bude v rámci základního vyšetření nejdůležitější dechová frekvence a případné ztížené dýchání (o němž si řekneme v dalších dílech seriálu).

Obr. 2: Různé způsoby zjišťování dechové frekvence. Obr. 2: Různé způsoby zjišťování dechové frekvence.

Dechová frekvence

Dechová frekvence velice rychle reaguje na jakékoli vzrušení koně – ihned stoupne. Proto bychom ji měli měřit, aniž bychom se ke koni přiblížili nebo ho dotkli. To jde velice snadno.
a) Stačí totiž, když sledujeme pohyb slabiny. Při nádechu jde slabina koně dolů a dozadu, při výdechu se vrací zpět – tedy nahoru a dopředu. Jeden dech je v tomto případě jeden nádech (nebo výdech). Nikdy nepočítejte nádechy i výdechy dohromady, dostali byste dvojnásobnou hodnotu! (Tedy 1 nádech + 1 výdech = 1 dech). Přijdeme tedy na určitou vzdálenost ke koni a necháme ho, aby se uklidnil a radši si nás ani nevšímal. Na hodinkách si stopneme nejlépe jednu minutu, protože dechová frekvence se měří jako počet dechů za minutu. Čím déle sledujeme, tím je měření přesnější, protože kůň může dýchat chvilku rychleji a chvilku pomaleji. Pokud ale celou minutu nepostojí, stačí měřit například 20 vteřin (počet dechů pak vynásobíme 3, abychom dostali minutovou frekvenci) nebo 15 vteřin (násobíme 4). Kratší dobu nemá cenu měřit, protože vypočtené výsledky budou velmi zkreslené.
Pokud koník ani tak nepostojí (žere seno, chodí po boxe apod.), musí ho pomocník podržet. Opět počkejte, až se kůň uklidní a přestane zkoumat pomocníka nebo vás, a měřte.
b) Dechovou frekvenci můžete změřit i tak, že budete sledovat pohyb nozder. Ty se při nádechu trochu roztáhnou, ale v klidu to nemusí být moc patrné. 
c) Také je možné přiložit na několikacentimetrovou vzdálenost od nozder hřbet ruky. Ucítíte tak proud vydechovaného vzduchu a budete počítat výdechy. Při tomto způsobu však již mohou být někteří koně rozrušení a výsledky nebudou věruhodné. 
d) Spolehlivou metodou je poslouchání proudění vzduchu fonendoskopem v místě přechodu hrtanu v průdušnici. Opět je třeba si uvědomit, že uslyšíme nádech i výdech, takže je přitom třeba sledovat i pohyb slabiny a počítat buď jen nádechy nebo výdechy.

V klidu je normální, že je výdech delší než nádech (doba trvání výdech:nádech asi 1,8:1), po výdechu je chvilku pauza a poté zase následuje nádech.

Pokud chcete změřit dechovou frekvenci při práci nebo po práci, budete postupovat stejně. Dechová frekvence se zrychlí, délka nádechu i výdechu jsou téměř stejné a pauza po výdechu vymizí. Po náročnější práci může být výdech rozdvojený (kůň vydechne a potom ještě vytlačí zbývající vzduch), protože kůň vdechl velké množství vzduchu.

Kvalita dýchání

Sledujete-li dýchání koně, je dobré si kromě dechové frekvence všimnout i kvality dýchání, čili hloubky, typu a snadnosti dýchání:

  • koni se při dýchání v klidu pohybuje téměř stejnou měrou hrudník i břicho,
  • nádech i výdech jsou hladké, v klidu tiché, při a po práci může být při výdechu slyšet proudit vzduch nozdrami, ale nic více,
  • pokud kůň při nádechu široce otevírá nozdry, snaží se dýchat tlamou, stojí s hlavou nataženou dopředu a dolů a lapá po dechu, vtahuje do sebe řiť („dýchá řití“) nebo při výdechu lze vidět, jak mu pracují mezižeberní svaly, za posledním žebrem se dělá rýha („dýchavičná stružka“) nebo do výdechu zapojuje břišní svaly, je postižen dýchavičností (dušnost, dyspnoe), jejíž příčiny mohou být různé.

Změny dechové frekvence

Činnost dýchacího systému může být ovlivněná vnitřními i vnějšími faktory. K těm patří vše, co způsobí, že svaly či jiné tělesné orgány potřebují více kyslíku, nebo vše, co způsobí, že ve vzduchu je méně kyslíku nebo více nežádoucích látek, dále vše, co zmenšuje objem plic, co omezuje jejich roztažitelnost, co zhoršuje proudění vzduchu dýchacími cestami do plic apod.

Kdy dochází ke zvýšení dechové frekvence (ať už v rámci fyziologického rozmezí nebo nad jeho horní hranici):

  • rozrušení, strach, vzrušení, nevhodná pozice hlavy
  • fyzická práce (i obejití boxu dokola může tuto hodnotu ovlivnit)
  • naplněné břicho (po nažrání, březost, patologické stavy – plynatost, zácpa)
  • bolest (kdekoli na těle)
  • horečka
  • zvýšená teplota vzduchu, přehřátí
  • onemocnění dýchacího systému, srdce, cév, trávicího systému, krve (chudokrevnost)
  • dušnost jakékoli příčiny
  • nedostatek kyslíku ve vzduchu (vydýchaný vzduch, vyšší nadmořská výška apod.)
  • jinak nekvalitní vzduch (nadbytek oxidu uhličitého nebo přítomnost jiných plynů či pevných nebo kapalných částic)
  • menší plemena koní, mladí koně, malí koně (menší plíce) a staří koně (plíce často už zčásti nefunkční.

Zvýšená dechová frekvence jde často ruku v ruce s povrchním nebo ztíženým dýcháním.

Ke snížení dechové frekvence dochází nejčastěji:

  • ve spánku, při odpočívání
  • při některých poruchách mozku nebo poruchách látkové přeměny, při bezvědomí
  • trénovaní koně mohou mít v klidu normálně nižší hodnoty dechové frekvence

Pokud kůň výrazněji dýchá břichem, pravděpodobně se jedná o bolestivý problém v hrudníku, pokud výrazněji dýchá hrudníkem, má přeplněné nebo bolestivé břicho (březost, zácpa, překrmení apod.).

Klidové fyziologické hodnoty dechové frekvence
Dospělý velký kůň v klidu 8-16 dechů/minutu
Hříbata po narození 50-75 dechů/minutu
hříbata 12 hodin po narození v klidu okolo 34 dechů/minutu
hříbata v prvních dnech života v klidu 20 – 40 dechů/minutu
Dechová frekvence při fyzické zátěži různé intenzity klid krok klus cval
Rychlost (m/min) 80-220 180-800 450-1100
Dechová frekvence (dechů/minutu) 8-16 60-90 80-130 110-140