Veterinární příručka 22 – Trochu prevence

Veterinární příručka 22 – Trochu prevence

Blížíme se k závěru seriálu. Ráda bych se aspoň trochu zmínila o tom, že některým nemocem lze předcházet. Preventivní opatření by měla být nedílnou součástí běžné péče o koně, ať už ve velké komerční stáji či hřebčíně, nebo v malé soukromé stájičce či u koníků žijících na zahradě.

Ať už se snažíme o co nejpřirozenější chov koní, ve středoevropských podmínkách jim nikdy nenabídneme to, co měli kdysi jejich divocí předkové: neohraničený prostor, relativně nízkou hustotu zvířat na určité ploše a výběr potravy skutečně dle své momentální potřeby. Koně mají v naší přírodě omezené možnosti vyhledat potravu a různé rostlinné či minerální „doplňky“, které by jim zajistily dostatečné zásobení živinami i různými pomocnými nebo dokonce léčivými látkami. Zároveň je koní v naší republice „husto“ – to je ideální prostředí pro různé infekce či parazity, kterým se prostě nelze vyhnout (obr. 1, 2). Proto musí nastoupit člověk, který se dodatečně postará o zvýšení obranyschopnosti koní i o snížení koncentrace patogenů v prostředí. Jak to může udělat? Dodržovat určité hygienické zásady a zajistit koním potřebnou preventivní péči. K tomu patří:

Obr. 1: Ani rozsáhlá pastvina nezajistí koním všechno potřebné pro zdraví.Obr. 1: Ani rozsáhlá pastvina nezajistí koním všechno potřebné pro zdraví.

1. Správná zoohygiena, ať už ve stáji či na pastvině.
•    odpovídající teplota (ve stáji 6 – 20°C podle ročního období), na pastvině možnost ukrýt se před sluncem, deštěm, větrem;
•    vlhkost vzduchu (nejlépe 60-80 %),
•    čerstvý vzduch (ve stáji proudění vzduchu 0,2 – 0,5 m/s podle ročního období, ale bez průvanu),
•    minimum ideálně žádné dráždivé plyny (k nim patří i oxid uhličitý!), prach;
•    dále pravidelná dezinfekce stájí a věcí a předmětů, s kterými přicházejí koně do styku,
•    péče o travní porost, uklízení trusu, udržování čisté podestýlky boxu,
•    čistota nádob na vodu i krmení včetně žlabů a napáječek (obr. 3),
•    odpovídající drenáž výběhu, a sklon podlahy ve stáji,
•    bezpečné ohrazení výběhů, pastvin, boxů apod.

Obr. 2: I v zimě by měli koně trávit co nejvíce času venku. Bohužel jejich „hustota“ v zimních výbězích bude vždy vyšší a tím se zvýší i nebezpečí přenosu nakažlivých nemocí.Obr. 2: I v zimě by měli koně trávit co nejvíce času venku. Bohužel jejich „hustota“ v zimních výbězích bude vždy vyšší a tím se zvýší i nebezpečí přenosu nakažlivých nemocí.

2. Správná výživa a napájení koní.
•    kvantitativně, čili dodávat tolik energie a bílkovin, kolik kůň momentálně potřebuje pro svoji záchovu plus práci, růst, březost apod., což zkušení najdou v krmivářských tabulkách, méně zkušeným poradí odborníci či si zakoupí kompletní krmné směsi pro koně dané kategorie. Koně nepřekrmovat, neboť krásně kulatý koníček ještě neznamená zdravý koníček!
•    kvalitativně, takže koni podávat pouze kvalitní a zdravotně nezávadná krmiva, základní krmiva doplnit o minerální přípravky v potřebném množství určené pro koně, seno i čerstvě sklizené jádro je třeba nechat vydýchat nejméně 6 týdnů, je nutné hlídat i čistotu a čerstvost vody, kterou mají mít koně stále k dispozici.
•    způsob krmení, čili krmit koně tak, aby se trávicí pochody co nejvíce podobaly jeho životu v divočině. To znamená, že trávicí trakt musí být neustále poloplný. Koně mají celý den s přestávkami spásat trávu či požírat seno, jádro je třeba rozdělit do více malých dávek a krmit až po pozření sena. Seno i jádro, popřípadě nasekanou trávu, dávat na zem, aby koně žrali se skloněnou hlavou.

Obr. 3: Především napáječky v boxech se velmi rychle znečistí – je třeba je denně kontrolovat a v případě potřeby ihned pořádně vyčistit.Obr. 3: Především napáječky v boxech se velmi rychle znečistí – je třeba je denně kontrolovat a v případě potřeby ihned pořádně vyčistit.

3. Dodržování zásad tréninku a výcviku a bezpečnosti při manipulaci s koňmi, jinými slovy respektovat anatomické, fyziologické, etologické a tréninkové (výcvikové) principy koně, který – jakožto „nástroj pro ježdění“ musí provádět nanejvýš nepřirozenou činnost, a to nosit jezdce na svém hřbetě. Koně je proto třeba vždy považovat za atleta a jakožto atleta ho k jeho životnímu údělu náležitě připravit = natrénovat a vycvičit ho na nošení jezdce, na požadovanou intenzitu a dobu trvání zátěže.
4. Korektury kopyt – protože v našich středoevropských podmínkách není zajištěná rovnováha mezi opotřebováním a nárůstem kopytní rohoviny, je třeba kopyta koní pravidelně kontrolovat a často i upravovat. Bosý trim se má provádět „podle potřeby“ často, což může znamenat i několikrát do týdne, minimálně jednou za několik měsíců by měl však kopyta vidět a upravit zkušený kopytář (obr. 4). Pokud je kůň okovaný, je třeba překovávat co 6 týdnů, maximálně co 8 týdnů. Ve všech případech je nutné udržovat kopyta ve správném tvaru, čili vyvážená. Pouze tak lze zajistit zdraví končetin koně. U rostoucích koní je správná a odborná péče o kopýtka jednou z nejdůležitějších činností, protože v tuto dobu lze mnoho napravit – ale i pokazit!

Obr. 4: Není pravda, že o bosá kopyta se postará příroda sama. Velmi snadno se může stát, že přerostou nebo porostou nerovnoměrně a budou příčinou mnoha pohybových problémů.Obr. 4: Není pravda, že o bosá kopyta se postará příroda sama. Velmi snadno se může stát, že přerostou nebo porostou nerovnoměrně a budou příčinou mnoha pohybových problémů.

5. Péče o chrup. Domestikace, degenerace následkem křížení a nepřirozené chovné selekce a ne zcela přirozené životní podmínky mají za následek i nerovnoměrné obrušování zubů či jiné problémy s chrupem. Tak jako by člověk měl chodit pravidelně na kontroly k zubaři, měl by i kůň být přibližně jednou za rok (v případě potřeby častěji) zkontrolován veterinářem či koňským zubařem. Lze tak zjistit začínající problémy, které se snadno a bez vážných následků odstraní (obr. 5).

Obr. 5: Tak daleko by to dojít nikdy nemělo!Obr. 5: Tak daleko by to dojít nikdy nemělo!

6. Vakcinace je vlastně naprogramovaný boj proti některým infekčním nemocem. Budeme se jí zabývat podrobněji již zítra!

7. Antiparazitární program je další důležitou preventivní činností, kterou by měl mít každý majitel koně nastudovanou a zavedenou do praxe – o tom v příštím díle ve středu 13. března :o).