Podíl českých koní na dráze stoupl

Podíl českých koní na dráze stoupl

Jedním z překvapení dosavadního průběhu letošní dostihové sezóny jsou nejen úspěchy koní domácího chovu, či produktů českých chovatelů, ale i skutečnost, že se podíl domácích odchovanců na celkovém počtu startujících koní zvýšil. Výjimečnost situace dokládá fakt, že je to, byť se jedná o dílčí výsledek, po 11 letech poprvé, co k něčemu takovému došlo, a to navzdory stále klesajícímu počtu připouštěných klisen i narozených hříbat. 

ilustrIlustrační fotografie: Sandra Schulzová

Trend posledních let byl jednoznačný – koní domácího chovu na našich drahách ubývalo. Už od roku 1990, kdy se začali objevovat první soukromí majitelé, kterým se zároveň otevřela možnost bez větších omezení nakupovat koně v zahraničí, podíl importů v našem dostihovém provozu takřka kontinuálně roste, byť s několika výjimkami, jak ukazuje následující graf.

graf podil cr koni

Po 9 dostihových dnech, ve kterých vyběhlo 539 koní, činí podíl koní českého chovu 55,5%, což je o 2% více, než za loňskou sezónu. Vyběhnutých 539 koní představuje zhruba 40% startujících z loňské sezóny, tudíž se čísla mohou změnit, ale oběma směry. Například loni se podíl českých koní v průběhu sezóny zvyšoval. Po prvních nedělích v Chuchli dokonce podíl importovaných koní převýšil podíl domácích odchovanců, ale s tím, jak začaly překážkové dostihy a dostihy na venkovských závodištích, podíl domácích odchovanců rostl. Letos je to jinak – už první dostihové dny v Chuchli byly ve znamení početní převahy domácích odchovanců, která dokonce před tímto víkendem dosahovala 58%!

Jak je možné, že při klesajícím počtu narozených hříbat a tím i potenciálních startujících českého chovu jejich podíl zatím letos roste? Z dosavadních dat se zdá, že český turf letos čeká pokles počtu startujících koní. Ten se ukázal již loni (z 1378 v roce 2011 na 1300 koní), letošní data z prvních mítinků jsou sice výrazně ovlivněna dlouhou zimou a s ní souvisejícím posunem startu sezóny pro řadu koní, přesto se dalšímu poklesu zřejmě nevyhneme. A to, že v této situaci stoupá podíl českých koní, je způsobeno omezením nákupů majitelů v zahraničí, který byl zřejmě vyšší, než pokles počtu narozených českých hříbat v posledních letech. Data o počtu zaregistrovaných importovaných koní zatím nemáme k dispozici, ale zpravodajství z loňských dražeb to naznačují a potvrzuje to i bloodstock agent Tomáš Janda.

V loňském roce se mi často stávalo, že jsem na dražbách byl jediným český kupujícím a to i na těch, kde jinde býval vysoký počet českých majitelů, nakupujících koně,“ říká Janda s tím, že tento trend zaznamenal už předloni, kdy se nakupovali ročci, kteří jsou dnes tříletí. „Takřka skončil i dříve poměrně hojný dovoz koní z Polska,“ dodává Janda, který sice sám v roli blodstock agenta pokles zájmu o nákupy v cizině nepocítil, ale celkové ochabnutí aktivit českých kupujících na dražbách registruje. „Myslím, že za tím stojí jak ekonomická situace obecně, tak i určitá nejistota v našem turfu, která byla podle mne hodně cítit hlavně loni v létě a na podzim, kdy se spekulovalo o tom, jak klesnou dotace v letošním roce či kolik budou muset majitelé platit za starty svých koní.“

Podle těchto slov by se současný nárůst podílu domácích koní mohl udržet i poté, co začnou běhat první dvouletí. Na to si ale budeme muset chvilku počkat, stejně tak i na konečná čísla za celou sezónu, která mohou nakonec vypadat jinak, než ta stávající. V každém případě je ale současný stav a jeho příčiny důvodem k zamyšlení nad českým chovem a jeho rolí. Ukazuje, jakou stabilizující roli může pro dostihový provoz domácí chov hrát. Zatímco majitel, pořizující koně na zahraničních dražbách, může velmi rychle reagovat na aktuální stav či jeho prognózy jednoduše tím, že nikam nepojede či žádného koně nekoupí, v případě chovatele, a především chovatele-majitele, je situace jiná. Ti takto okamžitě reagovat nemohou a i jejich okamžité reakce na aktuální stav se v dostihovém provozu projeví se značným zpožděním. Jednoduše proto, že i když se rozhodnou dále své klisny nepřipouštět, mají pod nimi letošní hříbata a ve výbězích ročky. Pro mnohé to může být, pokud se situace na trhu (v případě komerčních chovatelů) či v jejich vlastním podnikání (u chovatelů-majitelů) náhle zhorší, nemalá zátěž, pro turf jako celek je to ale jednoznačné plus.

Proto si myslím, že bez ohledu na růst či pokles podílu počtu startujících či průměrných výdělků nebo počtu odchovaných klasických vítězů si domácí chov zaslouží podporu. Už jen proto, že to není jen podpora chovatelů samotných, ale potažmo celého dostihového průmyslu u nás. Bez domácích chovatelů by ubylo nejen startujících koní (čímž by klesly příjmy pořadatelů a potažmo i jejich možnosti ve vypisování dostihů), ale i dostihových majitelů, diváků a náš turf by ztratil nemalou část ze své čiroké základny, která funguje i jako nasávácí prostor pro další nové turfmany či majitele.